Lednicko-valtický areál

Lednice patří k  nejnavštěvovanějším místům naší vlasti. Tuto prioritu obec získala díky zámku a zámeckému parku, které ročně navštíví velké množství návštěvníků. Lednice je součástí Lednicko – valtického areálu vyhlášeného v roce 1992 za krajinnou památkovou zónu. Tato kulturní krajina s mnoha přírodními skvosty a památkami byla navíc v prosinci 1996 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.   

Dokonalým rámcem lednického zámku je rozsáhlý krajinářský park s unikátní sbírkou stromů a četnými romantickými stavbami, z nichž nejvíce vyniká Minaret, ojedinělá architektonická památka vystavěná podle projektu Josefa Hardmutha v letech 1797 – 1804. Na začátku 19.století byl před zámkem vyhlouben rybník, ve kterém bylo navršeno 16 ostrovů, některé propojené mosty.

Bělostná stavba Randez-vous  vypadá, jako by sem bylo přeneseno zákoutí ze starého Říma, neboť připomíná stavby triumfálních oblouků, jaké v Římě stavěli vítězným vojevůdcům. Nazývá se také Dianin chrám na počest Diany, římské bohyně lovu, na nějž se vydávala nejraději v noci a proto i bohyně luny. Vystavěl jej v letech 1810 – 1812 architekt Josef Kornhäusel.

Tři Grácie

 Sousoší tří antických bohyní – Athéna, Afrodité a Artemis – vytesané z jednoho balvanu, od Leopolda Fishera. Tvoří polokruh, spočívající na 12 jónských sloupech, jímž odpovídá rovněž tolik výklenků ve stěně. Chrám z roku 1818 vytvořil pohledovou protiváhu Rybničnímu zámečku na protějším břehu Prostředního rybníka.  

Nejmladší stavbou Lednicko – valtického areálu, postavenou v roce 1854 podle plánů Georga Wingelmüllera stavitelem Janem Heidrichem na palouku v Bořím lese, je novogotická pilířová kaple zasvědcená patronovi myslivců a střelců –  Svatému  Hubertu.     

Na louku zalesněného táhlého hřbetu Reistny zasadil kníže Jan I. Z Lichtenštejna v letech 1817 – 1823 skvělou ukázku stavitelského umění: Reisten – kolonádu.      

V letech 1810 – 1811 vybudovali Lichtenštejnové v lužních lesích na levém břehu Dyje monumentální empírovou jednopodlažní budovu loveckého zámku vynikající architektonické hodnoty. Průčelí je členěno korintskými sloupy, balkón průčelí a část křídla přízemního traktu zdobí reliéfy s antickými motivy.

Janův hrad

Romantickou umělou hradní zříceninu postavil z pověření knížete Aloise I.  Z Lichtenštejna v letech 1807 – 1810 Josef Hardtmuth ( mimo jíné zakladatel a majitel továrny na světoznámé tužky ). Jednopatrová zřícenina hradu se čtyřmi polozbořenými věžicemi má čtvercové nádvoří obehnané vysokými hradbami se střílnami. Dnes je v jejích prostorách expozice zemědělského muzea a bývá využívána jako obřadní svatební síň.   

Kníže Jan z Lichtenštejna dal osázet kraje rybníků skupinami stromů a břehy rybníků okrášlil loveckými zámečky, dostalo se i Hlohovci ozdoby v podobě Hraničnímu zámku. Je to masivní stavba na západním kraji Hlohoveckého rybníka, jehož jedna polovice byla postavena na rakouské, druhá na moravské straně, jak nám připomíná i nápis na fasádě:“ Zwischen Österreich und Mähren“

Valtice

Původně hrad, založený snad již ve 12.století, pasovskými biskupy nebo rakouským rodem Seefeldů (až do roku 1920 Valtice patřily k Dolním Rakousům), od roku 1387 až do roku 1945 náležel Liechtensteinům. Několikrát přestavován, v 2.polovině 16.století renesanční úpravy. Poškozen Švédy vletech 1645-1646, poté dlouhodobá barokní přestavba.